Lípa

Světlo zhaslo, jak sfouknutá svíčka
Zas a znova hledám naději
Všechny tvé sny na jednu kupu naházím
Kliknu na odstranit
Už jsme velcí na psaníčka
A ty stočená do klubíčka
Mé sliby potmě nakrájíš

Možná je to jenom promyšlená pomsta
Povídka, scénář diváci se zasmějí
A já se ukloním, ten potlesk, jaká pocta
Schovám se do šatny
Kam jiní nesmějí
A ty schoulená do klubíčka
Tvé city potmě nakrájím

Ty a já, každý svět jiný
Duše si hýčká svou malou naději
Až vypustíme z lahví mocné džiny
Oba uslyší, co slyšet nechtěli
Ty a já, stočení do klubíčka
Počkáme, až nás něčí ruce zachrání