Na obzoru
Mraky táhnou dolů
Stěžně bílých plachetnic
Ruce v kapsách
Sami i když spolu
Tlukot srdce, jinak nic
Mým názorům
Odshora až dolů
Svaté není nic
Obrazy minulosti v kapsách
Tlukot srdce, jinak nic
Provází mě
Stále, v létě, v zimě
Ať už stál jsem kde stál
Nenáviděl, miloval
Jak chůze po římse
Jednou rozpustím se
V nekonečném moři jako král
Naprším do korun stromů
A tímto nenápadným způsobem vrátím se k nám domů
Do korun stromů
Do tváří lidí, které jsem znal
Odmítal, nesnášel, vzýval nebo miloval
Do topolů
Odshora až dolů
Prším, kapka deště
Zůstali jsme spolu ještě
Do topolů
Sami i když spolu
Tlukot srdce jako nic